Memoár - Díl první

Krajánek Kamil Šamal - modrý pásek - z Frýdku-Místku zpět do Karviné - tři houpající se lidi - Havránek - a co dál?

Počátky oddílu jsou v roce 1999, kdy jsem odmaturoval ve Frýdku-Místku a vracel se s modrým páskem z internátu do Karviné k rodičům. Už mi bylo jasno, že nemůžu bez cvičení existovat a hlavně jsem měl před sebou velmi slibnou závodní kariéru. Bohužel v Karviné taekwondo nebylo. Respektive bylo, ale ještě o pár let dříve, kdy tomuto bojovému umění udělal nechvalné jméno jistý trenér z ciziny. Bylo to ještě dříve, než jsem poznal krásy taekwonda.
Po dobu, co jsem se vracel z internátu na víkendy domů, se o mně pomalu lidé dozvídali, že jsem vyhrál tam medaili, či tam zase pohár. S tím se spojily informace, jak kdo koho nezná, že taky dělá nebo dělal tkd a byl mistr světa amoleta, což mě velmi zajímalo, když jsem severomoraváky brzo znal velmi dobře. Bohužel to byl vždy planý poplach a jednalo se o jisté barony Prášily.
Jednoho dne, když jsem trénoval venku, jsem si nedaleko ode mne všiml třech lidí houpajících se v pohybu podobné stylu capoeira. Dalo by se říct, že to byla dokonalá ukázka, jak toto bojové umění vznikalo u nás v ČR. Pan X se koukne na videokazetu s názvem „Mistr neznámého boje“ se skvělým Dacostasem a rázem získal nejvyšší trenérskou třídu. Pak předával své zkušenosti dál. Klučina, kterého jsem znal z vidění mi prozradil jméno mistra pana X a začali jsme se bavit o technice cvičící trojice. Z ničeho nic mi ten klučina s hříbkem na hlavě povídá, že kdysi chvíli cvičil taekwondo. Hned jsem si ho ověřil, zatímco zjišťuji jeho jméno: Nikolas Havránek. Vyprávěl mi o trénincích s nunchakou a také, jak trenér lusknutím prstu zmizel jak čáryfuk. Ještě zajímavější zprávou bylo, že zná i další kluky, kteří s ním cvičili. A dokonce stihli odpáskovat na žlutý pásek. Takhle jsem se v létě 99 setkal s člověkem, který mou myšlenku, že jednou, až budu mít černý pás, si otevřu školu, proměnil v první krůčky našeho oddílu.
Autor: Šamil Kamal